Odhaduje se, že 140 mil. lidí je ničením tropických pralesů ohroženo přímo a několik desítek (možná i stovek) národů a kmenů bylo především v první polovině 20. století zničeno úplně. Drtivá většina tropických pralesů se nachází v rozvojových zemích třetího světa, které jsou často ničeny válkami, zatíženy státními půjčkami, potýkají se s rostoucí populací a často málo funkční státní správou.
Tropických pralesů neustále ubývá. Polovina je jich již nenávratně ztracena spolu se stovkami druhů živočichů a rostlin, o jejichž vlastnostech se již nic nedozvíme. Ve skutečnosti dřívější tropický prales po staletí ničený migračním zemědělstvím (postupné vypalování a přeměna pralesa v pole a pastviny) a těžbou surovin nemá sílu se sám od sebe obnovit.
František Nekovář, dřívější těžař zlata v Burkině Faso chce pomoci tento stav změnit. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí České republiky zahájil největší zalesňovací projekt v centrální Africe, a právě on chce být úspěšný.
Hlavní důvod, proč tento projekt může uspět tam, kde jiní ztroskotali, je, že František Nekovář de-facto spravuje tuto půdu. Český strojní inženýr podnikal v Africe od r. 1985. Jeho dlouhé a trvalé přátelství s čelným představitelem kmenů Pygmejů, Gabrielem Salumu wa Balanga, jehož strýc pro F. Nekováře pracoval v Guinei, vedlo k tomuto správcovství nad územím pygmejských kmenů, tj. 17 000 km2 rozlohy v provincii Maniema v DRK, když před tím slíbil svoji plnou osobní podporu, aby přijali jeho návrh a nastoupili cestu
ekologicky udržitelného rozvoje své země výměnou za rozvojovou pomoc.
To byl důvod, který motivoval F. Nekováře založit spolu s představiteli společenství kmenů Balanga a Watambolo Nord z provincie Maniema organizaci World’s Green Lungs (WGL), Zelené plíce světa. F. Nekovář spolu s WGL chce zasadit 400 milionů původních i rychle rostoucích dřevin na 5000 km2 suché savany. Vegetací ochlazovaný povrch, zvýšené srážky a zadržená voda učiní krajinu vhodnější pro zemědělství. Pěstování plodin pod ochranou stromů umožní místním obyvatelům výrobu potravin a těžbu dřeva ze znovu vysazených (hospodářských) lesů. Původních pralesy zůstanou přísně chráněny. Projekt znovuzalesnění 5 000 km2 krajiny, ‚Projekt Agroforestry‘, představuje jinou alternativu rozvojové pomoci umožňující zajistit udržitelné životní a sociální podmínky pro lidi současně s ochranou a obnovou přírody.
Expedice Kindu 2010 odjíždí do oblasti, kde jsme ještě nebyli, neznáme to tam, nevíme, co můžeme očekávat, víme málo podrobností o krajině a lidech. Průzkum umožní zjistit počáteční stav a hrubé mapování terénu, dále shromáždit a zhodnotit dostupné podklady o oblastech Balanga a Watambolo.
Cílem expedice je přinést podklady pro zpracování předběžné studie proveditelnosti, tj. popsat krajinné typy, druhy a kvalitu půdy, míru eroze půdy, druhy vegetace a provést odborný odhad budoucí kapacity ekosystému oblasti Balanga a Watambolo z hlediska jeho potenciálu trvale poskytovat ekosystémové služby a dostatečnou obživu pro místní obyvatele. Chceme navázat osobní vztahy k vlastníkům území (stakeholders) ze společenství Watambolo a Balanga a představit ‚Projekt Agroforestry‘ regionálním státosprávním orgánům, tj. guvernéru a ministrům provincie Maniema.
Akce ‚Les přátelství‘ je praktický začátek ‚Projektu Agroforestry‘ a názornou ukázkou obnovy lesů. Společně s místními obyvateli vysázíme první plochy nového lesa s použitím mykorhizních kultur. Následně zajistíme jeho ochranu a dlouhodobé sledování jeho růstu.
