Ekologická stopa

 

je měřítkem toho, jak udržitelné jsou naše životní styly. Můžeme ji považovat za účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů. Kolik plochy země a vodních ekosystémů je třeba k trvalému zajišťování všech zdrojů, které potřebují jednotlivci ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkují.

Představme si světovou ekonomiku jako stádo slonů. Jak velká pastvina je třeba, abychom uživili toto stádo? Když už nemáme více pastvin musíme stádo zmenšit. Výroba nové hliníkové plechovky je energeticky desetkrát náročnější než recyklace staré.

 

Existují dva základní způsoby výpočtu ekologické stopy s cílem - převést lidskou spotřebu na velikost používané plochy:

- při výpočtu stopy jedince nebo společnosti se zaměříme na jehospotřebu, ze které    lze

 následně odvodit množství zdrojů, které byly použity na její zajištění

- u výpočtu stopy celé země, je nejvhodnější metoda  zaměřená na zdroje

Kalkulace ekologické stopy je založena na pěti jednoduchých faktech:

1. Můžeme kvantitativně stanovit většinu zdrojů, které spotřebováváme a odpadů, které  

   produkujeme. Tyto informace lze vesměs získat z oficiálních statistik.

2. Většina těchto zdrojů a odpadů může být převedena na odpovídající plochy biologicky

   produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů, vodní plochy apod., obecně  

   ekosystémové plochy nutné k zabezpečení životadárných systémů).

3. Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (globálních hektarech),

   pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar(ať už se jedná o  

   hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s  

   globálně průměrnou produktivitou.

4. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný

   hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně

   sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích.

5. Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s nabídkou ekologických služeb přírody.     

   Pomocí satelitů je nyní možno odhadnou celkovou plochu Země, která je biologicky

   produktivní.

Globální hektar

Plocha jednomu hektaru (100 x 100 metrů) biologicky produktivního prostoru s "globálně průměrnou produktivitou".

V současné době tvoří biosféru 10,8 miliardy hektarů biologicky produktivních ploch, což není celý povrch naší planety. Z toho je 2,3 miliardy ha plocha produktivních oceánů a moří a 8,5 ha miliardy ha plocha produktivní souše. Suchozemské plochy tvoří 1,5 mld. hektarů orné půdy, 3,5 mld. ha pastvin, 3,2 ha lesních ploch a 0,3 mld. ha zastavěných ploch.